Publius Ovidius Naso - Umění milovat

Bezesporu velmi zajímavá kniha. Ať už někdo hledá lásku a stále neví jak na to nebo se chce jen pobavit, určitě je tahle kniha určena pro něj. Je pravda, že jde o myšlenky staré již několik tisíc let, ale - láska je pořád stejná, nemyslíte?
Kniha, které se dostala mně do rukou, obsahuje tři části. Dříve to byly asi tři rozdílné knihy, podle toho, jak se o nich autor během "učení" zmiňuje. První dvě části jsou rady mužům s tematickým obsahem, jak lásku získat a jak lásku pěstovat a neztratit. Třetí část je určena ženám.
Jak už jsem říkal, v první části se Ovidius zabývá myšlenkou kde a jak lásku hledat. Popisuje a nabádá k tomu, kde a kdy se vyskytnout, kde ženy vyhledávat. Základním pilířem úvodu této části je být ve správný okamžik na správném místě. Prakticky řečeno: "Zůstaneš doma, budeš sám!" Ku příkladu můžete jít do cirkusu nebo třeba jen na gladiátorské hry. Tady je mírná odchylka od naší doby, ale lze to klidně aplikovat třeba na kino a zapojit trošku svoji nápaditost a fantazii. Dozvíte se, jak získat přízeň ženy, jakými lišáckými způsoby získat její lásku. Na první pohled je podle Ovidia jasné, že pokud chce muž získat ženu, musí se snažit a nesmí nic vzdát, nesmí se nechat odradit prvním odmítnutím. Nesmíte ale taky zapomenout na to, že i když na vzhledu nezáleží, stále je to to první, co Vás na tom druhém zaujme, tudíž jsou tu i rady, jak o sebe pečovat.
V druhé části jde především o to, jak se o ženu starat, jak se jí věnovat, jak pečovat o cit. Taky zde najdete rady při nevěře. Tím myslím jak ze strany muže, tak i ženy. Najdete zde typický příklad toho, že co oči nevidí, to srdce nebolí. Najdete zde i myšlenku, že láska časem zraje, řekl bych asi jako víno. Např. Vaše partnerka není zrovna ideální super topmodelka. Má lecjakou chybičku. Není to ale zrovna důvod, proč "se jí vzdát". Časem se kdejaké chybička změní v půvab, toť myšlenka Ovidia. A nutno říct, že kdejaká chybička je půvabná již od začátku, toť myšlenka moje.
V části třetí jsou rady určené výhradně pro něžnější pohlaví. Zde Ovidius nabádá hlavně k tomu, aby si ženy, jak bych to řekl, všímaly mužů, dokud jsou mladé a krásné. Pokud snad nějaké ženské vnady nejsou až tak přitažlivé, dozvíte se, jak mírné nedostatky v kráse ukrýt či jinak lišácky přeměnit v půvab. Dozvíte se, kde, kdy a jak se procházet, jak se oblékat, jak pečovat o pleť, o vlasy, jak třeba jíst a jak se smát. Prostě vše, aby si Vás muži všimli a nejen to. Dozvíte se také, co mužům vadí a co se jim nelíbí a ještě mnoho dalšího.
Nutno podotknout, že Ovidiovy rady nejsou jen holé spekulace a výmysly. Podkládá svá tvrzení praktickými příklady z řecké mytologie. Najdete zde například i zmínku o Ariadné a Theseovi nebo se poučíte z příběhu Daidala a Ikara a mnoha dalších. Sami zjistíte, že i když jde "jen" o báje, najdete v nich díky Ovidiovi jakousi jiskřičku pravdy. Přece ať už tyto postavy někdy existovaly, anebo si je někdo vymyslel, vychází z nás, ze života.
Ještě bych chtěl mírně upozornit na kompozici dílka. Srovnáme-li jazyk dnešní s jazykem antickým, asi bychom našli pár změn v kompozici, tudíž bude asi Ovidius leckomu při čtení dělat potíže. Na druhou stranu, překlad, který jsem četl já, dodává Ovidiovým myšlenkám vznešenost a krásu, něžnost. A musím uznat, že tohle období mám moc rád, takže … jsem mírně ovlivněn.
Celkově vzato, doporučuji tuhle knihu všem. Nemusíte být zrovna v tak zoufalé situaci, že nevíte, jak na to, abyste sáhli po této knize. U tohoto se musím ještě pozastavit. Jak už jsem mnohokrát řekl, jde o dílko antické. Berte ho s mírnou nadsázkou, budete sami překvapeni, kolik se toho za těch let nezměnilo, či změnilo jen maličko. Rozdíl je zde i v postoji vůči ženě. Přece jenom žena dnes je více nezávislá, ambiciózní. Dnes žena není o nic míň než muž. Dílko Vás též okouzlí Ovidiovou upřímností. Jedno je však jisté, čte-li si rady mužům žena, odkrývá kus lišáckých fint a fíglů mužských praktik, jak na ženy. Přiznávám jako muž, že Naso byl stejný jako my všichni, prostě muž. Praktiky jsou stejné, možná jen trošku upravené, jak si to žádá doba a nebo se dnes používají pouze pozměněné formy.
Na konec snad … příjemné počteníčko : a milujte. Ať už si vezmete příklad z Ovidia či ne, milujte.

(Johnny Bravo)