Nezvaná návštěva
Chvíli otálel
a pak se pozval dál.
Neklepal, nezvonil,
asi se bál.
Usadil se poblíž stolu
a začal zírat
na pizzu a colu.
Určitě mi ji záviděl,
choval se, jakoby mě neviděl.
Stojím a přemýšlím,
večeře stydne.
V hlavě, či snad břiše hladovém,
nápad se líhne.
Nejdřív se najím,
potom napiju.
Pak toho neřáda
plácačkou zabiju.

(Tynna)