Mládež
a pár nachmelenejch
starců
my
patřim někam tam
ideály, touhy, kachna
v míse trochu
drobných mincí
stoletý cajdáky jako
dřív
supi posledního okamžiku
kdy jim někdo něco
jen tak
dává, což
netušej nebo nechtěj
tušit nebo
nevim, závidim
tohle už
dávno nejsem.

Škoda.

(Ćlovrdík)