Panoš
 
Pár metrů od štěstí, pár metrů od Tebe,
Slyším Tvé protesty k výstupu do nebe.
Nemohu pochopit, co zase stalo se.
Chtěl jsem tě uchopit, toužil jsem po kráse.
Ze rtů mi zmizel smích, zas osud bije nás.
V rozpacích jsem tu ztich, dlaň prázdnou
Beze krás a je mi teskno tu
Skla černá nasadit!
Jak snést tu samotu?
Chtěl jsem tě pohladit, polaskat v rozkoši,
Utonout ve slasti….
Jsi zde můj panoši?
Smím, paní, zůstati?

(Z knihy In Media Res)