Hvězdy

Za svitu hvězd hleděly dva páry očí kamsi do dálky. V cestě stály větve stromů a …
Myšlenky plynuly a jejich tok se měnil ve slova. Mysl přemítala o tom, co slova znamenají.
Příběh byl zřejmý, ale myšlenky proměněné v tok písmen ztrácely na svém tajemství a lesku.
Občas se nehodilo.
Nepatrný úsměv protnul tmu. Pohyb rtů byl jako paprsek slunce.
Teplo a jas.
Zima pronikla pod kabát, nohy se daly do pohybu. Tok slov ustal, úsměv přetrval. Krajina tiše ubíhala a oči se snažily nedívat se dopředu.
Snad ze strachu z toho, co tam uvidí.
Tma se vkrádala do všech zákoutí a bojovala se světlem.
Dvě duše ví jak vše dopadne.
Ústa potvrdila myšlenky duše…
…ale souboj neustal.

(Araidna)

WebZdarma.cz