Zdálo se mi o Zemi, bez lesů
Kde jenom bez hlesu vítr svou píseň vije
Tam smrtka zpívá rekviem, jen kostem podél plotů
Země tu rozryta řečí děl a všude samé zbytky těl a zbraní u okopů

Vůkol jen posmrtný chlad, samá smrt a zbylých hlad
Hnijících těl jen smrad smíšený s deštěm v hromu
Pak záře projde krajinou
Nad apokalyptickou vidinou se ohnivý hřib jen zvedá
Životu žádnou šanci nedá

A pak už nic, jen stíny táhnou zdechlou krajinou
Tou hrůznou vidinou padá sníh
Dál …, dál už nic svět smrtí protkán
jen na zdi …, nazdi fotka ….

(Tarboretur)