Černá je prázdnota v mé duši,
černé jsou řádky, které píši tuší.
Černá je pravda, co se za lež vydává,
černý je motýl, který smutek rozdává.
Černý je kůň, co běží pouští,
černý je pavouk, co se shůry spouští.
Černá je tma, která pohltí zář,
černý je závoj, co mi halí tvář.
Černá vdova chystá si svůj jed,
z černé propasti není cesta zpět.
O černou královnu princové bojují,
po černém jezeře lodě neplují.
S černými myšlenkami zápasím,
tvou černou duši ale nespasím.

(Tynna)